Svatý Florián

Kdo byl svatý Florián, než se stal svatým?

Jako u mnoha katolických svatých, je život svatého Floriána zčásti opřen o skutečné události, zčásti je legendou. Podle ní byl Florián římským vojenským úředníkem na území dnešního Rakouska ve 3. století našeho letopočtu. Toto území tehdy tvořilo součást římské říše.V této době se už masově rozšířilo nové náboženství – křesťanství po celé říši i v okrajových provinciích. Dokonce i žena tehdejšího císaře Diokleciána byla křesťankou. Křesťané se bouřili proti říši, odmítali vstupovat do armády. Nechtěli uctívat Diokleciána, který se prohlásil za boha, a přinášet mu oběti. To ovšem bylo v rozporu s myšlenkou božské a věčné říše římské a přispívalo to jejímu rozkladu. Proto zahájil Dioklecián nové, rozsáhlé pronásledování křesťanů. Florián, v té době válečný vysloužilec, křesťan, táhne v čele svých 40 podřízených do Lauriacum (na jeho místě stojí dnes v Rakousku město Lorch), aby osvobodili zde uvězněné křesťany. Podle tradice zde na tomto místě kázali již svatý Lukáš a Marek evangelium. Florián byl ale sám zajat prefektem Aeguilinusem, a když se nechtěl vzdát své víry, byl vyšetřujícím soudcem bit nejdříve třemi provazy a třemi meči, poté mu byl uvázán na krk kámen a byl vhozen do řeky Enns (to byl tehdy obvyklý způsob popravy). Jeho tělo bylo vyvrženo na skálu, kde je hlídal obrovský orel. Nalezla jej zbožná paní Valeria z Linze a nechala jej pohřbít v místech, kde dnes stojí klášter svatého Floriána. Mučednickou smrtí zemřel 4. května roku 304 n.l., proto byl později prohlášen za svatého.

Ve svém mládí, podle této legendy, zachránil svou modlitbou hořící dům od zkázy. Proto se stal, ovšem mnohem později, patronem hasičů, ale také zedníků a kominíků. Kominíci u nás a v Rakousku dodnes bývali současně aktivní hasiči. Například pan Sepp Kast, bývalý předseda rakouských dobrovolných hasičů, měl kominickou živnost. Ve středověku každý cech v duchu své doby musel mít nějakého patrona, tedy i hasiči potřebovali svého světce. Proto byl svatý Florián od 15. století zpodobňován se svými atributy, t.j. jako voják s přilbou, mečem a korouhví, na krku m lýnský kámen a v ruce kbelík s vodou, kterým hasí hořící dům. Ve 12. až 14. století byl představován jako rytířský svatý, podobně jako například svatý Václav v kapli svatého Víta v Praze. Svatý Florián je také zemským patronem Polska. V roce 1183 si vyžádal souhlas polský král Kazimír od papeže jeho ostatky. Žádosti bylo vyhověno, ostatky byly uloženy v Krakově a měly být záštitou v bojích proti Rusku.

V Horním Rakousku, v místech, kde byl svatý Florián pohřben, byl vybudován již v 6. století klášter. Ten i město Lorch byl zničen Avary, a v roce 1071 znovu obnoven. Na jeho místě stojí dnes barokní klášter z let 1689 až 1713. V části klášterních budov je muzeum požární ochrany a stojí za to ho navštívit při cestě do Linze. Rakouští hasiči tedy právem považují svatého Floriána za „svého“ svatého, ale i v českých zemích bylo jméno Florián dost obvyklé. Jen malý encyklopedický slovník uvádí tři významné osobnosti tohoto jména: Jan Florián, popraven 1942, český embryolog a histolog, Josef Florián zemřel 1941, vydavatel katolické moderny v bibliofilské úpravě, a Miroslav Florián, známý český básník. U jména Florián se zřejmě původně jednalo o křestní jméno z něhož se pak stalo příjmení.